Štěstí

11. října 2010 v 3:21 |  Vzpomínky jsou to jediné, co nám nikdy nikdo nemůže vzít...
Jak se mám radovat bez příčiny? Jak mám cítit štěstí bez podnětu? Jak neposuzovat co je dobré a co zlé... Jak se naučit nehodnotit tenhle svět?
Je to moc těžký úkol, můj učiteli...
Neumím to...
Neumím neprožívat své pocity.

A tak jsem jednou učitelům řekla: "Přece i obyčejný život může být krásný"...


...............................................................


Myslel jsem si, že jsem viděl, ale říkal jsem vločce vánice.
Myslel jsem si, že jsem slyšel, ale říkal jsem kapce vodopád.
Myslel jsem si, že jsem miloval. Ale až teď vím, co to znamená...
Pavel, 5.9.2008





...a prožívala naplno dál.
Tělem se mi rozlilo blaho. Pocit, že už nemám co více si přát. Milovat, a být milován... né, více nepotřebuju.

...a byla šťastná.
Když jsem poprvé pocítila jeho lásku a sama zašeptala dvě krásná slova při nastupování do vlaku.

Chtěla jsem štěstí prožívat. Naplno. Každou minutu. Nepromarnit ani sekundu. Prostě ten pocit žít. Tancovat. Zpívat... Vždyť jsem měla důvod ke štěstí. Měla jsem Tebe!
Nechtěla jsem se bát, že by to někdy skončilo...
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 11. října 2010 v 6:46 | Reagovat

jedno všechno skončí, ale co krásného  prožijeme, už nám nikdo nevezme...

2 malé srdce malé srdce | Web | 11. října 2010 v 16:31 | Reagovat

I obyčejný život může být krásný. Záleží na tom, Sinsi, co chceš Ty. Chceš cítit? Prožívat? Nebo jenom Být a nepodléhat už emocím. Ale když nebudou emoce, co nám zůstane. Co vlastně dělá člověka člověkem?
Tolik otázek a tak málo odpovědí.

Pavel napsal krásná slova. Láska se ho dotkla, jinak by je nenapsal. Vždy je to tak... Až když se člověka dotkne láska, začne opravdu milovat a dotýkat se krásy. Až potom dokáže napsat takováto slova, až potom má schopnost dotknout se chvění i člověka.

Dělej cokoliv, milá Sinsi, ale nikdy se v té hře neztrať.

3 Sinsi Sinsi | Web | 15. října 2010 v 12:56 | Reagovat

Učitelé mi říkali, že nelze slovy říci, co je tam, v tom ničem, když se člověk zbaví pocitů. Není tam nic, ale prý všechno. Prý není to prázdnota...
Ale... já se rozhodla žít, cítit, milovat, prožívat, plakat. Ano, Pavlova slova mě štěstím rozplakala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama